8. Den

Pokoj vašim duším milí rodičové.

Dnešní den byl ve znamení sebeobsluhy jednotlivých přepadových skupin. Snídaně v salónu byla poslední solidní strava, kterou našim desperátům klan zajistil. Následoval tuhý výcvik v prostorách osady, jak uvařit něco poživatelného v polních podmínkách při loupežné výpravě. Ze strany náčelníků byla viditelná snaha o výcvik samostatnosti našich gangsterů. Chvílemi to ovšem vypadalo jako v biblickém příběhu o babylonské věži a zmatení jazyk. Zázrak, že vůbec zaplály ohně a začala bublat voda v kotlíku. Nakonec se však něco, obsahující cukry, tuky, bílkoviny do žaludku desperátů dostalo. Domnívám se, že došlo k objevení nových doposud neznámých chutí.

Během času, vymezeného na trávení uvařených specialit, zmizela důkladně všechna kuchařská ohniště „pod drnem“. S napětím jsme očekávali, zda to nepotká i nás. Nestalo se tak.

Odpolední klid osady vyrušila místní zbloudilá požární hlídka, která byla okamžitě obklíčena a vytěžena. Pod kolty našich malých pistolníků, byli ti blázniví dobrovolníci řádu sv. Floriána, přinuceni vyprázdnit napěněný obsah svého vozu na náměstí osady. V okamžiku všichni zmizeli v pěně a po nějaký čas bylo vidět jen bublající hemžení.

Když pěna opadla, vydala se celá kavalerie do lesa, navázat kontakt se svými osobními totemovými zvířaty a učit se jejich řeč.

Po této šamanské výpravě, chvílemi připomínající zahradu psychiatrické léčebny se svými pacienty na vycházce, opět zazněla divoká hudba a malí desperáti začali křepčit za světelných efektů v rytmu známých hitů. S příchodem tmy byl salon prázdný a jejich brlohy již obsazené k odpočinku.

Váš reverend Rum