7. Den
Pozdravení při sobotě a pokoj vaším mysli milí rodičové.
Dnešní ráno bylo jako vždy ve znamení finanční rozcvičky. Nahrab, co můžeš a buď nemilosrdný.
Kvalitu celodenní stravy již vám nemusím dále vykreslovat, neboť je konstantně vynikající a úroveň zdejšího podniku, myslím tím místního saloonu, neklesá, ba možná soustavně mírně stoupá.
Hned po nastoupení celého gangu desperátů, se vrhly jednotlivé bandy do úkolů v boji o poklad, o kterém se velení doslechlo, že je v nedalekém hlubokém hvozdu, kam ho před dlouhou dobou schoval starý indiánský šaman. Jeho zbloudilý duch se nadále potlouká po lese a věší po stromech zlaté destičky s divným číslem 43 nebo 71. Třeba časem někdo rozluští tuto záhadu.
Část klanu však byla vázána v osadě doděláváním onoho hrdelního žebříku. Tato činnost výrazně prověřila nervovou soustavu náčelníků, kteří tuto činnost řídili. Výrazná ochota jednotlivých gangsterů pracovat se zasloužila o vznik a vybudování místní věznice, či převýchovného pracovního zařízení. Krátký pobyt způsobil náhlý zvrat v motivaci k pracovním výkonům. Nakonec byl žebřík do nebe precizně dodělán. Někteří netáhla byla dodělaná rovněž… z nové káznice.
Stopy včerejšího odpočinkového programu byly znatelné. Nejeden z náčelníků klanu vyhlásil pedagogickou krizi a někteří začali vracet odznaky J. A. Komenského.
Odpolední nasazení našich mladých desperátů vedlo přes minové pole. Vesele rozhazovali rukama… někdy i dvacet metrů. Zbytky těch, kteří přežili jatka minového pole, se vydaly vstříc žebříku trápení, kde musely vzájemně spoutány, přetrpět škrcení v zatáčkách a lámání vazu při útěku přes zdejší ohrady. Nakonec takto spoutáni byli zhanobeni svobodnými občany osady tak, že museli později své svršky odložit a vyměnit za suché. Bylo to však zbytečné, dobrodružství divokého západu je vehnalo do vyčerpávajícího útěku vodou přes brody zdejší divoké řeky. Řeka si ovšem vybrala nejednu oběť na kotnících, holeních kostech, dlaních a loktech a jiných nepodstatných částech těla pro lidský život. Odměnou jim bylo osvěžení nejen chladnou vodou, ale i melounem, na který se vrhali jako hladoví štvanci.
Po oslepení pouštní bouří museli ručkovat zbavení zraku mezi skalisky a neztratit nervy. Těch pár, co přečkalo útrapy a dobrodružství dne, se nalodilo na loď a lovit poklad ze stříbrného jezera. Přitom měli možnost zažit přestřelky z paluby na palubu a vedle střel i vypouštět výrazy neuvěřitelné síly, avšak nevhodnými pro vybranou společnost. Nicméně nejsme zde v lyceu učitelů tance ani na kroužku Vlastimila Harapese.
Náročnost dnešního bojovného dne zapůsobila tak, že jednotlivé skupiny klanu donášeli raněné do jídelny a zpět. Krev a pot zřejmě objasňují pravidla moštárny lépe než hodiny etiky.
Teplý večer se snáší na osadu ostrých hochů a rázných slečen, kterým byl mimo jiné ujednocen jídelníček a zamítnuty neutuchající prosby o výjimky či doplňky (to kvůli jejich budoucím manželům.) Ne vše, o co si kotě řekneš, se stane tvou skutečností, ale i tak tě máme rádi, tak se upokoj zlatíčko.
S úctou váš reverend Rum