3. Den

Dobrý den vážení rodičové malých či mladých plavčíků…

Dnešní den začal ve znamení těžké otrocké práce pro palubního kuchaře v podobě škrábání brambor. Sluníčko nám k tomu svítilo, ale byla prolita pirátská krev těch, kteří ještě úplně dobře neovládají své ostré námořní tesáky (pořezané prsty). S těmito ztrátami jsme však počítali a s nikým to nehnulo… navíc všichni přežili. V následujících hodinách pirátští zobáci podstoupili lítý boj o vlajku znepřátelené konkurenční galéry (boj o vlajku) – tekl pot, ale krve ani kapka ani křupnutí kosti či nosní přepážky…. K následnému výcviku se připojila nezbytná střelecká příprava pod vedením zkušených instruktorů námořního boje (opakovačka vzduchovka vz. 47) nutná pro pozdější efektivní umenšování živé síly nepřátele. Po vydatné stravě uloupené na obchodní galéře mužstvo funělo asi hodinu v kajutách či se volně potloukalo po palubě a trávilo čas tlacháním (polední klid). Po vytrávení se naši plavčíci učili v taktice boje ve zmatku a bojové skrumáži na palubě při srážce dvou pirátských klanů ( vybíjená- šašek a král). A protože piráti jsou v přátelském vztahu s rumem, jehož užívání způsobuje motání , což znesnadňuje míření kanonem i bambitkou, byl nutno přistoupit i výcviku v této aktivitě (zamotání hlavy nad míčem a následný pokus trefit bránu - hra s názvem „ blbárna“). Je to totiž řádná blbárna trefit něco čímkoli po půl lahvi rumu. Následně se posádka po vylodění  na ostrově porostlém hustým pralesem pokoušela najít stopy po jiných pirátech prostřednictvím  toho „co  v lese leží  a nepatří  to tam“. Po zpětném nalodění se přihodila věc, že se srazily dvě posádky a začaly se tlustým lodním lanem přetahovat (přetahování). Na konec se všichni piráti se svými loděmi sešli na neutrálním ostrově a rituálně spolu spálili zbytky ztroskotaných naplavených vraků a ve světle vatry zapěli pirátské písně.