7. den

Vřele Vás, milí rodičové, vítám u dalšího pokračování vyprávění z našeho dlaždičkového údolí. Jak jsem nastínila v posledním hlášení, den sedmý nás čekala výprava. Jako každý den jsme nejdříve splnili rituály rozcvičky, snídaně a nástupu. Poté přišel čas si zabalit svých pár švestek, kus chleba, blok vody a salámu.

Cílem dnešní výpravy bylo získat vzácné bloky Netherracku a dalších bloků, které se nacházejí v jiné dimenzi takzvaném Netheru, který připomíná peklo. Abychom se lépe orientovali v tom, které bloky máme vytěžit v tomto nehostinném prostředí, byli jsme vybaveni vzorníkem odstínů daných bloků. Vydali jsme se tedy do neznáma. Vedoucí otevřel portál a my se rázem ocitli v jiném světě. Museli jsme projít a propátrat spoustu koutů tohoto úplně odlišného kraje. Pro vyšší úspěšnost jsme se rozdělili na tři skupiny, jedna se vydala do neobydleného sídla, které jsme nazvali Veveří. Druhá skupina měla za cíl pohřebiště na výšině osídlené pevnosti Tišnov a nejstarší kůstky se vydaly nejnáročnější trasou po okolí této pevnosti. Všem oddílům se podařilo natěžit všechny potřebné bloky, což dodalo našim odvážlivcům dobrou náladu, při návratu ale nastala komplikace. Portál, kterým jsme prostupovali z našeho světa do Netheru se uzavřel a my jsme museli najít způsob, jak ho znovu otevřít. Bylo potřeba poskládat celou Rubikovu kostku a prohodit ji portálem. Naštěstí se to každé skupině podařilo a unavení a lehce osmahlí a připálení jsme proběhli portálem zpátky do tábora.

Unavení jsme se doplazili na večeři a do břuchů nacpali opravdu vynikající mleté kostky s rajskou omáčkou. Vzápětí nejmladší a nejstarší oddíly čekalo spaní v lese. Odebraly se tedy do divočiny rozbít provizorní útočiště, aby přečkaly noc. Všichni jsme unavení z výpravy zapadli do postelí a usnuli zaslouženým spánkem.

A o tom, jaké dobrodružství nás čekalo další den, Vás zpravím zase zítra.

Vaše Elfka