3. den

Přeji dobrého dne rodičům malých kůstek.

Přišel čas pokračovat s vyprávěním dalšího dne z pixelového světa. Noc v lese jsme všichni přečkali bez úhony a mohli jsme tak v plné síle zahájit další přívětivý den. Zatímco jsme doplňovali palivo v naší kubistické jídelně, byli losováni instruktoři do duelu. Po nástupu se spolu utkali Renča s Mrázou v soutěži „Obruč“ a po napínavém souboji nakonec Mráza vybojoval pro svůj oddíl další kostičku do Tetrisu. Nutno dodat, že tomu oba obětovali rozpálené kvadricepsy.

Dopolední program už ale patřil úsilí našich malých kůstek. Svoje síly a schopnost spolupráce poměřily ve hře Trubkovaná, která se na první pohled zdá jako nesplnitelná disciplína, přesto jde o jednoduché posílání kostek potrubní poštou. Tváří v tvář se utkali při Lahvované, která prověřila hlavně jejich přesnost a odhad v kutálení hranatých míčů. Vrcholem dopoledních her byl Boj o kužel. Tato hra vyžadující hbitost a mazanost v závěru nalákala i instruktory a vedoucí, takže kůstky měly příležitost potrápit i své opatrovníky.

Hranaté ešusy se zaplnily rizotem z kvádrovité rýže a tím naplnily apetit našich malých uličníků. V rámci poledního klidu jsme mladší kůstky vpustili do sprch a cíleně nad jejich postavičky umístili blok vody. Všichni jsme se po odpoledním odpočinku vydali na další etapu soutěží, tentokrát do lesa. Následovala hra vyžadující odvahu a velice rychlé nohy, protože se kůstky neustále pohybovaly na hranici bezpečí a strachu, pomezí výhry a prohry a činily rozhodnutí mezi obětováním se a netečným přihlížením, když se snažily donést správnou kostku do truhly. Posledním kláním třetího dne kůstky otestovaly štěstěnu, náhodu a vychytralost, kdy drtily žulovou kostkou nůžky, nůžkami stříhaly obdélníkový papír a papírem balily žulovou kostku.

Kostky šunky v záplavě zvlněných flíčků se zátiším ze zavařené řepy zaplavily jídelnu i hladové útroby a daly jasný signál pro přípravu na večerní nástup. Po celodenním zápolení byl večerní program formou odpočinku v našem malém biografu u filmu Minecraft. Zatímco kostičky hltaly příběh z hranatého světa (takže vlastně „ze života“), instruktorům byl vyhlášen bojový poplach, vydán úkol a byli vysláni vstříc tmě utužovat svoje schopnosti, které jim náleží jako ochráncům našich malých kůstek.

Den se tím uchýlil ke svému konci a ptáte se, zdali naši instruktoři obstáli? O tom Vám podám hlášení zase zítra.

Loučí se ♥

Vaše Elfka