12. den

Dobrý den vám přeji, rodičové

Podávám obvyklé zprávy z dalšího dne v pralesní říši.

Dny se chýlí ke konci a naše dobrodružství jede v plném proudu.

Ranní hromadná bitka o tapíří kosti místo rozcvičky všem udělala dobře, ostatně jako každé ráno.

Společná snídaně je všechny postavila na nohy, až na pár výjimek, které se připojily do klubu těch, kteří začali na veřejném prostranství neomaleně odhalovat obsahy svých žaludků. Každý den se s radostí do tohoto kubu někdo přidá a každý den tento klub někdo opustí. Nebojte, není to myšleno ve smyslu „na věky nás opustil“.

Musím vám ještě podat informaci o včerejším nočním dobrodružství v hloubi lesa na ostrově uprostřed pralesní řeky, kam se dvě tlupy a pár dobrovolníků vypravilo na noc. Jen co dosáhly určeného prostoru a hlásily zaujetí stanoviště, ozýval se usedavý pláč jedné z mladých dam. Zoufalost z temnoty a z obtížného hmyzu nezaplašil ani oheň, okolo kterého se sešlo něco přes dvacet dobrodruhů. A co teprve když se začalo ozývat z okolní husté tmy za hranicí světla od ohně hluboké funění pralesních vepřů. Oči navrch hlavy, obličej bledý a tvář bez života. Holt někdo je zrozen pro hotely, rauty a Ferrari (dále jen HRF) a prales plný divých tvorů je „no jako totáál peklo“. Naštěstí pevná ruka neústupného velení tyto dospívající tvory ženského rodu bezpečně provedlo přes nástrahy noci a vrátilo ke kohoutu s vodou a k taverně pod ebenovou střechou. Tyto se ihned po hlavě vrhly do hromady krémů, vodiček a různých sprejů první pomoci typu buď krásná s naší výživou pokožky.

Hned po společném nástupu, jen co se někteří probrali z hrůz prodělané noci, začala další dopolední dobrodružství zaměřená na týrání vedoucích uvázaných v propleteném laně. Následně se jali hrát typickou pralesní hazardní karetní hru prší, s kartami velikosti dopravní značky.

Velice nám všem vyhládlo a vzali jsme tavernu útokem. Kuchaři nám udělali radost vynikající pralesní směsí, kterou polévali dušené červy. Odpolední čas byl v duchu divokého klání v přetahované liánou. Burácení davu jako v koloseu provázelo tato klání. I ti nejmenší zápasníci i fanoušci odhalili svou pravou výchovou potlačovanou tvář. Svaly se napínaly, zápasící skupiny supěly jako parní lokomotivy. Tato klání ukončil příchod večera a hlad. Naši pralesní kuchaři opět bodovali oblíbenou pochoutkou, kterou je housenka v rohlíku.

Nyní se vše chystá na společenský večerní zážitek za zvuků pralesních bubnů a zapálených svící. Pustíme naší mládeži trochu ty pudy ještě trochu více ze řetězu. No vždyť jsme v opičím království.

Zdraví Vás váš zpravodaj Vlčí ohon odcházející do víru pralesních rytmů váben pohyby mrštných tanečnic.