11. den
Zdravím Vás, vážení rodičové.
Je tu opět zpravodaj Vlčí ohon, aby vás informoval o dění v pralesní říši.
Ráno bylo krásné, sluncem zalité a naši svěřenci kmitali při rozcvičce na plné obrátky. Škoda jen že někteří vůbec nevylezli z brlohů, neboť k nim budíček nedolehl. Zřejmě slabý hlas budiče. Já sám je trochu podezírám ze sabotáže.
Po vydatné snídani se pustili okamžitě do nejrůznějších dobrodružství. To první bylo opět zaměřené na násilí a strategii smečky. Tuším, že to, co naši svěřenci předváděli, se v slušných končinách nazývá rugby. Tady to byl řev a bitky v zápase o obří kouli z pralesní slámy. Jiné tlupy také prováděly průzkum pralesa a pátraly po věcech, které ztratili náhodní poutníci, než zmizeli v trávících traktech Pigmejů. Ti pak všechny civilizované věci vyhodili do pralesa jako nepotřebné krámy, ať zmizí pod nánosem listí a v hustém podrostu.
Z pralesa je přivolal až hlad kolem poledne a linoucí se vůně pečeného pralesního vepře. Po vydatném obědě se opět oddávali běsnění v rámci poledního klidu.
Jakmile minul čas klidu, nastal prostor pro vyzkoušení navigačních dovedností h nepřehledné hloubi dusného lesa. Tlupa za tlupou mizela v přítmí stromů. Jako zázrakem se všichni vrátili. A vrchním průvodcům se ulevilo. Teplota s klesajícím sluncem byla již snesitelná, tak byl prostor ještě pro jednu násilnou aktivitu, které se říká v civilizaci vybíjená. Tam však má pravidla. Tady se hraje s říčním kmenem velikosti pštrosího vejce. Kdo tuto výpravu přežije a ve zdraví se vrátí domů, bude připraven na vše, co může tato nejistá doba přinést.
V podvečer naši pralesní kuchaři roztopili gril a jali se připravovat kapibaří hambáče. Dobrodruzi to do sebe naházeli a následně se vrhli ještě na večerní armu, aby utráceli vámi vydělané peníze za hromady nezdravých věcí, které pak tu a tam najdeme natrávené na podlaze jejich boudy, na přikrývce nebo třeba na zdi. Většinou se nepřijde na to, komu ten obsah patří. Druhý den jsou u army zase všichni a radostně nakupují. Čím menší dobrodruh, tím větší nákup.
Po uspokojivém aktu nákupu se ještě ležením nesl bouřlivý křik z probíhajícího neurčitého dobrodružství. Následně byli všichni zahnáni do brlohů ke spánku. Dvě tlupy však opouští ležení a vyráží trávit noc do hloubi pralesa mezi noční zvuky, které znáte z akčních filmů, mezi tuny komárů, ovádů a speciálních pralesních kopřiv. Ozvaly se sametové hlásky hotelových slečen, jestli je to „faaakt nutnýýý padree jakooo“. „Ano, je.“ Zmizely ve tmě a uvidíme, co uvidím za výjevy u ohně, až je potají vystopuji. Nebojte, o všem vás budu informovat.
Zdraví vás váš zpravodaj.