10. den

Dobrý večer, milí rodičové.

Tak další den minul a mohu vám poslat další zprávy z pralesní říše.

Ráno se dnes trochu naši dobrodruzi motali, neboť na nich ležela tíha nočních zážitků.

Nakonec však probuzení k novému dni všichni ráno řádně odebrali stravu v taverně pod ebenovou střechou. Mému oku neuniklo, že chroničtí uplakánci a profesionální stýskači přestali kňourat a začali si plně užívat dobrodružství, bo je nikdo doopravdy neposlouchal, ale začali pro změnu kňučet ti, co se doposud chovali důstojně. No a ti už to vydrží tak žádné starosti.

Dnes bylo uspořádáno pro naše dobrodruhy klání uprostřed táborového ležení u pralesní řeky. Bylo připraveno mnoho zajímavých stanovišť, na kterých mohli změřit své síly. Bojovali s vervou a plným nasazením. Když se zápolení v pralesních disciplínách chýlilo ke konci, přiblížil se čas oběda. Po obědě se všichni dobrodruzi dočkali svého nejoblíbenějšího programu v džungli, a tím není nic jiného než klid po obědě. V tomto čase se naši mladí svěřenci věnují svému vlastnímu paralelnímu programu, do kterého nikdo z dospělých nemůže vidět.

Po této nesmírně důležité časti dne nastalo zajímavé dění ohledně dovedností nutných pro existenci v pralese. Naši dobrodruzi brodili pralesní řeku tam a zpět co nejrychleji, aby je piraně nesežraly, prolézali sítěmi obřích pavouků, kteří číhají na jediný dotek oběti, který rozechvěje celou síťovou past a přivolá pavouka velkého jako kolo od náklaďáku. Chodili oslepení podél liánového zábradlí v co nejrychlejším tempu, aby unikli útoku pralesního hada. Utíkali ze zajetí lidožravých domorodců, svázaní k otrockému žebříku, pokoušeli se vytvořit z vlastních těl rozličné děsivé tvary, které by dokázaly odstrašit i King Konga, natož úzkostnou matku někoho z dobrodruhů.

Mezi jednotlivými dobrodružstvími se také naši svěřenci museli zchladit v pralesní řece.

Takto minul čas odpoledne a všichni jsme se sešli v taverně pod ebenovou střechou na oblíbenou pochoutku „červí nudle sypané mšicemi“. Někteří to vzali dvakráte, aby se jim dobře spalo.

Závěr dnešního perného dne bylo setkání u táborového ohně, kde se mohli projevit jejich animální odlidštěné podstaty. Oheň zbavuje pout a probouzí pravěkou divokost. Nebojte, vše bylo včas a spolehlivě ukočírováno a nyní, když píši tyto řádky, se už pokouší jistě usnout. Snad každý ve své pralesní chatrči pod svou dekou. Všichni očekáváme s netěšením nový den

Zdraví vás váš Vlčí ohon