6. den

Zdravím vás, milí rodičové,

je tu váš zpravodaj Vlčí ohon s informacemi o dění v pralesní říši.

Dnešní ráno byli naši dobrodruzi poněkud unavení, což bylo vidět při ranním rozproudění. Společná snídaně však změnila jejich malátnost v poměrně intenzivní živost.

Velmi brzy se začalo pralesa zmocňovat velmi tíživé horko a naši mladí dobrodruzi se s vervou pustili do vodních klání nejrůznějšího druhu. Důležité hlavně bylo, aby voda co nejvíce stříkala všude kolem. V tomto klimatu jsou vodní klání velice oblíbenou činností. Voda je všude, voda je na trávníku, voda je v kýblech, voda je v lavorech, voda je v trubkách, voda je v očích, v nose a ústech, voda je v trenkách a za trikem. Voda je i tam, kde si to ani nechcete představit.

Po naprostém rozpuštění ve vodě plné pralesních parazitů napochodovali do taverny pod ebenovou střechou a vrhli se na opičí guláš. Tři pralesní kuchaři však dnes neměli šťastnou ruku. Opičí guláš se podává vždy s vdolečkama z drcených sušených larev tesaříka tropického. Vdolky však zázračně nevykynuly a tím by bylo jídlo výrazně ochuzeno. Zasáhla opičí královna spásným způsobem a na svém černém panterovi bleskurychle odjela k lidským obydlím pro běžný lidský chléb. Musel jsem s veškerou mou šamanskou silou zapůsobit, a pralesní démoni přestali obtěžovat těsto. To se umoudřilo a začalo konečně kynout. Pralesní vdolečky tedy byly ke svačině. Krátký polední odpočinek jsem, milí rodičové, tvrdě prospal, tak nemohu potvrdit, zda probíhal tradičním způsobem jako každý jiný den. Však víte, co myslím. Probudilo mě až zuřivé řinčení velkého množství kotlíků a lžící. Jedna tlupa dobrodruhů si chtěla zde v pralese připomenout, jak to funguje v civilizaci. Tak nám dnes sloužila jako kostelní věž s hodinami a každou hodinu po celý den takto ohlašovala celou.

V odpoledních hodinách nadále následovala vodní tortura, prokládaná postřehovými souboji družin.

I tento boj si vyžádal jednu oběť, a to jednu ruku umístěnou na šátek kolem krku. No, naštěstí má zmiňovaný bojovník (ce) ruku ještě jednu, tak není důvod ho (jí) stahovat z akce.

Když den končil a pomalu polevovalo i horko, nastal čas se vrhnout znovu do taverny a dát si vynikající pralesní omáčku připomínající svíčkovou. Nyní už jsou, díky bohu, všichni dobrodruzi ve svých doupatech a žijí si svými životy za zavřenými dveřmi po večerce. Věřme, že spí.

Zdraví vás zpravodaj Vlčí ohon.