11. den

Zdravím vás rodičové.

Dovolte mi poslat další zprávu z pravěké osady.

Vzhledem k tomu, že jsem celou noc musel hlídat oheň a čekat na signálního netopýra od vyslaných pátracích skupin, tak mě ráno nezastihlo v bdělém stavu. Mohu tedy podat zprávu o čase stoupajícího slunce jen z vyprávění rady starších. Údolí Svratky navštívila skupina Lovců zaměřená na odchyt vadných tvorů, nerespektujících zákony velkého ducha. Tato odchytová skupina předváděla našim mladým neandrtálcům vše, co k jejich specifické lovecké činnosti potřebují a jakou používají strategii včetně ochočených vycvičených vlků.

Jak znám mladé neandrtálce, tak si dovedu představit jejich vnitřní souboj. Vnitřní zápas, zda se k nim přidat a být slavným obávaným lovcem Lumpů, nebo se naopak přidat k většině těch, kteří se chtějí podílet na vývoji strategií, jež dokáží nástrahy odchytové tlupy přelstít a pak se ji vysmát.

Když bylo slunce v nadhlavníku, byli všichni svoláni ke společné žranici. Podávaly se smažené placky z drceného divočáka.

Když pak po vytrávení vylezli neandrtálci ze svých brlohů, tak se po družinách vydali na krátkou výpravu do okolních hvozdů, jejímž cílem bylo prověřit jejich orientační smysl. Opět se projevilo, komu velký duch nadělil a na koho jaksi pozapomněl. Pak budujte základy nějaké rovnoprávnosti pro další generace s takovým materiálem.

Když se tedy díky velikému štěstí sešly všechny družiny z okolních lesů, nastala příprava velikého táborového ohně, která jako vždy prověří pracovní návyky mladých neandrtálců. Už zde v pravěku je zřetelné, že se formují sociální dovednosti „pracovat jako“, „tvářím se, že pracuji, a dokonce se jako potím“, „jsem viděn, jak se ohýbám pro větev, ale pak ji nezvednu“, „pohybuji se mezi těmi, co pracují, ale nenápadně sublimuji do svého doupěte.“

Vypadá to, že se budeme do budoucna potýkat s principem: „co největší žranice za co nejmenší úsilí“. Pod taktovkou silného náčelníka však nakonec všichni odhalili radost z tvorby. Dokonce jakýsi přemotivovaný šílenec složil píseň práce. Jsem zvědav, jaký to bude mít vliv na budoucnost.

Táborový oheň spojil mladé neandrtálce ve zpěvu, a nakonec posloužil jako jednoduchá, avšak efektivní, seznamka. Přítmí na pomezí záře ohně a stínu ledacos přikryje. Záhy však byli všichni rozehnáni do svých brlohů, a tak jako vždy začala rada starších.

Fred celý den švitořil kolem Wilmy, kožešiny podsouval, lahůdky nosil, neklel, ulevovat si chodil dost daleko od stanu, ruce si pak myl, nicméně na Wilmě se projevily příznaky dosud neznámé

choroby – náhlá bolest hlavy. Stalo se to poprvé ve středu někdy v době kamenné. Fred poté nepohrdl společností v mužském kruhu, kde mu všichni rozumí.

Zdraví vás váš Dlouhý kouř