10. den

Dobrý den přeji s novou zprávou o životě vašich mladých neandrtálců v údolí Svratky.

Celý kmen tohoto dne vstával o něco později, neboť noční dobrodružství všechny velmi vyčerpalo.

To ovšem naprosto nevyřadilo celý kmen z aktivity. Již po ranní žranici se dostavily nové síly a všichni se odebrali na lov lebek do nedalekého cizího loviště. Inspirovaní kanibalistickou tradicí se nadšeně vrhli neandrtálci do terénu. Nehleděli napravo a nalevo a riskovali i hlavy své, jen aby sami uspěli v této zvrhlé kratochvíli.

Když se celí uřícení vrátili s ukořistěnými hlavami v podpaží do tábora, šli se opláchnout do Svratky a s velikou chutí se vrhli na připravený pokrm z rukou pravěkých kuchařů.

Brutální lesní masakr jim naprosto vůbec nevzal chuť k jídlu.

Když už byli v té ráži páchat dobro, svázali lstí své náčelníky oddychující v poledním odpočinku a přinutili je nelidskou dobu s nimi hrát velmi náročnou a bolavou hru. Mladí neandrtálci se pak báli je rozvázat. No však to znáte. Zkuste jít odvázat rozběsněného psa.

Jedna věc je lidem od pravěku vlastní, a to touha po majetku, bohatství a moci. Proto se v odpoledním žáru věnovala mladá pravěká parchanťata bojování o říční mušle, tedy na pravěké poměry o poklad. Nějak tuším, že z toho do budoucna vznikne moc velká nekalost. Možná doporučím, ať to hromadění mušlí zatrhnou. Hezky postaru – sekeromlat za kožešinu. Ještě by někdo začal vymýšlet, že škeble z vedlejší vesnice mají větší cenu – takový nesmysl.

No, nakonec vše přetrhl signál k večerní žranici.

V době zapadajícího slunce byli mladší náčelníci vysláni na náročnou výzkumnou výpravu. Zázrak, že se nad ránem bez újmy vrátili. Celé dopoledne se pak povalovali na kůžích bez známky života.

Zdraví vás váš šaman Dlouhý kouř