7. den

Dobrý večer z údolí Svratky přeje kmenový šaman.

Ráno začalo jako vždy v našem kmeni, a to intenzivním ztužováním fyzické kondice.

Pro ranní krmení kmenoví kuchaři zvolili placky obložené libovým masem ze zadnice vepře.

Malá parchanťata byla dnes povzbuzována k vydatnému pojídání této pochoutky, protože je čekal náročný přesun za účelem průzkumu nových lovišť. Naše loviště jsou už po nájezdu mladých neandrtálců poněkud vybydlená, tak je zapotřebí vyrazit do okolí a zjistit, co by z toho mohlo kápnout a kdo by nám mohl jaksi stát v cestě. Vůbec má občas náčelník pocit, že je nám naše údolí Svratky malé a že máme vlastně od Velkého ducha tak trošičku právo na důstojné prostory pro velikost našeho klanu.

Jednotlivé tlupy byly tedy za výše zmíněným účelem vyslány na průzkum. Byly vybaveny jen skromným přídělem. Předpokládá se, že taková výbojná skupina se živí sama z „dobrovolných darů“ nových krajin. Jejich úkolem bylo rovněž donést radě starších nejrůznější předměty z nového světa za hranicemi našich lovišť. Náčelník Fred tak při návratu obdržel velice zajímavé rekvizity, svědčící o vnějším světě. Jednalo se například o exkrementy neznámého zvířete, hlavu mravence, kdoví čím nafouklého krtka, či velice nechutný měchýř ryby Milostnice Bezpečné (přísně utajovaná informace), atd. atd…

Samotné výpravy jednotlivých výzvědných tlup se potýkaly s událostmi a komplikacemi, které jsou běžné pro pravěkou mládež na výpravě. Kňourání dospívajících neandrtálek, neskutečné mistrovství v co nejpomalejší chůzi, pasivně agresivní zůstávání pozadu, neskutečný pach z mokasínu mladého lovce, který ráčil šlápnout do něčeho velice lidského.

Výprava dorazila v pořádku, s vynikajícími poznatky o okolních lovištích, ale i o svých charakterech. Ihned po svém celodenním průzkumu všichni dostali možnost všechny své nečistoty spláchnout v osvěžující Svratce a byla jim nabídnuta vskutku vydatná žranice.

Jeden by řekl, že budou na smrt znaveni. Jen co však oklepali prach z cest, začali hrát uvnitř vesnice zábavné hry s tou strašnou ohavnou kulatou věcí, která vytvořila do budoucna z nejednoho nadaného lovce přecitlivělé budižkničemu.

Wilma s Fredem se slzami v očích stáli u hranic kmene a srdceryvně mávali odcházejícím juniorům na průzkum. Jen co však prach z jejich mokasínu opadl a zmizeli z dohledu, zajiskřilo náčelnickému páru nadšení v očích. „Jooo a jsou… víte kde.“ Žádná romantika však nepřišla. V táboře zůstal malý Bambam a Wilma se radovala z toho, že ji Fred pomůže prát zapocené kůže mladých lovců. Úžasný odpočinek pro Náčelníka v nejlepších letech. Svou náklonnost dosvědčil Wilmě tím, že s ní chvíli postál při věšení vypraných kožešin. Intimní prostor byl Wilmou navíc efektivně využit pro dořešení kmenového rozpočtu. Fredovi zas přibyl jeden výrazný letokruh na jeho ještě stále mladistvé duši.

Zdraví vás Dlouhý kouř.