12. den
Přeji hezký den rodičové mladých čertů.
Na dnešní rozcvičce již byla znát únava našich svěřenců způsobená ponocováním u ohně a soustavným nasazením v připravovaných výcvikových disciplínách. Ranní rozběh k paklíkům bankovek připomínal domov důchodců. Pár vteřin intenzivního pohybu však dostalo vše do provozního normálu.
Po snídani byla opět připravena takticko-strategická disciplína – tanky. Může se zdát, že tato disciplína nezapadá do kontextu pekelných umění, ale všichni, kteří kdy sloužili v Chrudimi, vědí, že být tankistou je vlastně osobní prohra a peklo (Horko, stísněný prostor a všude protivníci jejichž hodnost neznáš). Mladí démoni se naučili něco z pekelné hodnostní hierarchie a hra by se vlastně mohla klidně jmenovat: „silnější pes mr*á“. Důležitým poznatkem pro jejich další životy bylo sdělení, že nikdy nevíš, koho zdravíš a obličej vždy neodpovídá postavení.
Po návratu z Ježibabího lesa, který je naším výcvikovým prostorem, čekala na naše mladé čerty vynikající rajská z dílny Bachroně a Břitvy. Je zvláštní, že této dvojici síla a úsměv neubývají.
Odpolední část byla věnována vzhledem k výrazně vysokým pekelným teplotám aktivitám spojeným s velkým množstvím vody. Mladí démoni byli zasvěceni do strategie ždímačka – Vyždímej ze sebe a všeho co máš co nejvíce. Toto je velice oblíbená a rozšířená strategie ve světě mezi lidmi, a hlavně v jejich vztazích. My pekelníci toto mezi lidmi přímo milujeme a podporujeme v tom zejména partnerské vztahy. Za velmi náchylné považujeme už od počátku stvoření zejména ženské pokolení. To se ale nesmí prý dnes nahoře mezi lidmi v seriózní době říkat a ani naznačovat. Pro naše základní výcvikové účely prozatím postačilo noření se do blízké řeky a následné ždímání vlastních hadrů do odměrného válce.
Další hrou, která má rozvíjet schopnosti našich svěřenců bylo „zatahování druhého do průseru, který vede k jeho vyautování z kruhu ven“. Rovněž velmi poutavá a pro peklo důležitá hra. V dějinách země, ve které působíme byla známa v léta trvající rozehře „Shromáždění Tupých Blbů“ zkratkou STB.
Dále byla naše pekelná banda umístěna do stínu pod stromy a věnovala se rozvoji intuice a typování ve hře BINGO. Vedení výcvikového tábora se shodlo, že můžeme být hrdí na výsledek formování ďábelské duše, což dokládá fakt, že někteří frekventanti se pokoušeli vyhrát za pomocí zfalšované záznamové tabulky. Úroveň jeho podvodu však doposud nedosahovala požadovaných kvalit a stále je co dobrušovat.
Celý nabitý den byl završen slavnostní večeří od Bachroně a Břitvy. Lezli nám oči z důlků a dělaly se boule za ušima.
Na úplný závěr dne byl prodloužený závěrečný pekelný rej, kde DJ Pekléš uvolnil svým uměním zbytky doposud neprobuzených pudů u našich svěřenců. Pohybové kreace mnohých účastníků byly nenapodobitelné a nezopakovatelné.
Zdraví vás váš Padryáš