6. den
Dobrý den milí rodičové našich démonů.
Dnešní den začal slibně a hbitě při ekonomicky laděné rozcvičce, v nichž vyniká svými ladnými skoky zejména galantní jelen Béďa.
Po snídani nastal jako každý den skvěle, pořadově provedený nástup v plné disciplíně. V rámci nástupu byly zhodnoceny všechny úspěchy našich čertů a zároveň zaznamenán jeden vážný etický poklesek ministra pekelných záležitostí Jaroslava Velikého. V průběhu slavnostního vztyčování vlajky mu dotíravě a nevkusně vyzváněl telefon. Tento pekelný šlechtic celý aparát zuřivě vytrhl z kapsy vrhnul nazad, jako gesto odmítnutí této situace. Z celého poklesku se musel ještě v průběhu večerního pekelného shromáždění zodpovídat. Nebylo to levné a jeho oči financmistra odrážely známky trýzně.
Záhy potom byli všechny výcvikové čety vyslány do světa, otestovat doposud nabyté dovednosti (celodenní výlet). Po moudrém uvážení pekelné honorace byly mladší skupiny odeslány směrem mimo kumulující se oblačnost a na kratší kruhy. Starší byli nemilosrdně vyslány v temnotu blesků božího hněvu a tsunami svěcené vody. Zde jsem byl přímo přítomen a viděl jsem pláč a skřípění zubů a ďábelskou zuboženost. Nic méně dosavadní výcvik byl již zřetelně znát a všichni snášeli utrpení ze strany odpůrce statečně. I když je to v pekle neobvyklé, začaly se projevovat známky vnitro pekelné soudržnosti, kdy silní pomáhali kolísajícím a klesajícím.
Těžko vám mohu podat více informací neb jsem nemohl být u všech výcvikových čet a školení vlastního naklonování jsem doposud neabsolvoval, ale jsem již zařazen do pořadníku.
Po dobelhání všech výcvikových skupin do výcvikového tábora byli všichni nakrmeni a podrobeni již jen teoretické výuce čertovského řemesla.
Nyní již všichni odpočívají v pokoji opět sami obklopeni svými plyšáky.
Váš padlý kněz Padryáš